Každý den se setkáváme s momenty, které zrcadlí naše rozpoložení a způsob, jak zacházíme se svým prostorem. Využití každého okamžiku závisí na celkové spokojenosti. Když utíkáme před činnostmi, lidmi, utíkáme před sebou. Nechce se nám, odkládáme, provoz běžného dne nemá řád a vystupuje pocit nespokojenosti či nenaplnění. Snažíme se systematicky, prakticky, nebo se nesnažíme vůbec. Vše běží v čase tak, jak potřebujeme. Když máme pocit, že můžeme konat víc, nejde to. Když si myslíme, zda můžeme konat víc, zjistíme, že situace má řešení, avšak není nikdo, kdo by řešil. Jde o schopnost vidět a rozlišit, co je.
Představte si situaci, která vás uvádí do stereotypních projevů chování a vede do vnitřní nespokojenosti. Tato situace nastala v momentě, kdy jste se dotkli sami sebe. Rozlišit zda mohu něco změnit teď nebo jindy závisí na časovém sledu událostí, do kterých se dostáváme. Čas určuje změnu. Čas není lineární, je prostorový. Tento čas lze vnímat jako soubor životních mezníků. Vliv na naše mezníky mají vnější okolnosti i lidé, kteří se ve svojí časové ose dostávají také do bodů svých změn. Každá minuta, každá vteřina je propojena v jedno. Chápat čas a změnu jako prostor, ve kterém se nacházejí i ostatní, podporuje uvědomění, jak můžeme a nemůžeme sled událostí, věcí a situací měnit. Patří zde také to, jak reagujeme, a jak se sami se sebou vypořádáme. Někdy nám to jde lépe, někdy hůře. Můžeme to ovlivnit?
V daný moment, v daný čas je tvůj vliv v takovém dosahu, v jakém je dosah ostatních. Toto je tvůj vliv. Ať už jsi schopen nebo nejsi tento vliv ovlivnit, je jedno.
Lidé chtějí měnit návyky, sebe, jen proto, aby byly celistvé bytosti. V celistvosti je vše. Je to práce na několik let nebo je to dáno v čase jiných světů? Otázka zní, zda jsi tím, kdo koná, mění a může ovlivnit, co chce. Kdo jsi?
Když hledáš kdo jsi, nejsi nikdo. Jsi projev božské inteligence. Konej nejlépe, jak umíš, dělej to, co tě baví a naplň tak svůj život.